»Chaire«
Překládám právě biblický komentář k prvnímu listu Soluňanům od italského autora Silvana Faustiho, který v příštích měsících snad vyjde v jednom českém nakladatelství.
Poznámka hned k prvnímu verši tohoto listu, kde Pavel, Silván a Timotej zdraví někdy kolem roku 50 křesťany v řecké Soluni, může být zajímavá i pro leckoho z našich táborníků a vedoucích, kteří jezdí na tábor Chaire (to víte, že jsem už kohosi slyšel ptát se: a hele, co je to ten tábor [šér]?):
Poznámka hned k prvnímu verši tohoto listu, kde Pavel, Silván a Timotej zdraví někdy kolem roku 50 křesťany v řecké Soluni, může být zajímavá i pro leckoho z našich táborníků a vedoucích, kteří jezdí na tábor Chaire (to víte, že jsem už kohosi slyšel ptát se: a hele, co je to ten tábor [šér]?):
Milost vám. Řecký pozdrav zní „chaire“, raduj se! Je stejného základu jako slovo charis (hebrejsky chen), které označuje krásu, milost, přízeň, bezdůvodnost, lásku. Náš vztah s Bohem má právě tyto vlastnosti. Nejsme smutní, špatní, nebudíme odpor, nejsme zadlužení, odporní, ale spokojení, neboť se Bohu líbíme a „nacházíme milost v jeho očích“, jsme z jeho pohledu krásní a jeho srdce nám je nakloněno.
a pokoj. „Šalóm“ – tak zní hebrejský pozdrav, který Pavel připojuje k pozdravení řeckému. Náš vztah s Bohem nezáleží na nepřátelství, nevraživosti a zlořečení, nýbrž na spojenectví, přátelství, zdaru a blahobytu. Milost a pokoj, dary Mesiášovy, představují místo, kde se člověk cítí doma. Bez nich zůstává nešťastný a neklidný.Myslím si, že tyhle dva rozměry našeho »chairáctví« jsou v dnešní době a pro každého z nás velmi potřebné. Tak tedy: Milost vám a pokoj! Je právě dvanáct hodin, kdo se připojí k jednomu táborovému „Anděl Páně“?
Komentáře
Okomentovat