Potáborko II. turnus 2022

 Vzhledem k uvolněné epidemiologické situaci se mohlo po 2 letech konat potáborové sekání II. Turnusu, a to nikde jinde než na Březovce.

Na Březovku se ale musíme nějak dostat, ne? Ano, a jak jinak dojet na, tak slavné místo než autobusem. Do autobusu jsme se nastřádali spolu s dalšími cestujícími a vyrazili jsme směr Pastviny. Cesta byla dlouhá, ale konverzace ještě delší! Po příjezdu do Pastvin nás čekal výšlap nahoru na horu, kde se nachází Březovka. Konečně jsme okolo páté hodiny odpolední dorazily na Březovku a začala zábava. Mezitím, co si děti vybalili, musel jsem nasekat dříví a zatopit v kamnech. Když už jsem si ale začal myslet, že si odpočinu, dorazili Áďa spolu s nákupem (a naštěstí pro mě) i s další posilou. Všichni jsme se najedli a krásně si popovídali. Potom jsme si šli zahrát ještě pár her a šli jsme si po náročné cestě odpočinout.

Další den jsme začali slavnostním budíčkem. Potom, co se všichni nasnídali a vyčistili si zuby čekali nás další hry a to fotbal, jak slovní, tak obyčejný, hra na karty a k večeru i speciální AZ kvíz Majdy, který byl, tak těžký, že se vší znalostí v mé hlavě, ani já jsem nedokázal odpovědět na všechny otázky! Večer už se chýlil ke konci, ale zábava teprve začala! Hráli jsme si na housenkovou válku, při které málem opravdu došlo k válečnému zranění, naštěstí naše skvělá opatrovnice Anežka se postarala, aby válka skončila dříve, než se někomu něco stalo. Nakonec jsme si všichni zazpívali ukolébavku a šli jsme spát. 

Ráno bylo velmi rychlé, protože jsme se museli dostat do půl deváté do Pastvin. Nasnídali jsme se, uklidili a odešli. Cesta zpět, jak to, tak bývá, byla ještě kratší než cesta tam. V Hradci jsme se rozloučili, děti se vydali zpět do náručí svých rodičů, a tak nám skončilo naše potáborové setkání.

Strejda Pája